Úkol č.4

Kolaborativní cvičení KeyWorx

Tento projekt se zabývá firemním odvětvím a zejména o marketingový zisk. Je vytvořen velice srozumitelně, přesně a jednoduše, takže jej může snadno využít v podstatě každý (ti méně výděleční a méně znalí až "velké ryby" a velké firmy). Velkou výhodou je to, že má "paměť", takže využívá nejvíce vyhledávané věci zákazníků, aby mohl oslovit co nejširší oblast (předpokládá, že jakmile ihned najdete, co hledáte, budete chtít projekt využít).

Jako první mě spojitost napadla s výchovou ke vzdělání, jelikož jsem na praxi učila žáky pracovní právo, kde jsme se firmami zabývali. Velice dobře by se dalo pracovat s tím, aby žáci vytvořili svou vlastní firmu a snažili se různými nápady zvýšit její efektivitu apod.

Úkol č.3

1) Co bylo hlavním smyslem příběhu? 

Smyslem bylo, aby se do něj žáci mohli zapojit. Díky svým zásahům mohli ovlivnit, kam  bude dívčin příběh směřovat, a jak se bude dále vyvíjet.

2) Dospěje čtenář k jinému závěru příběhu, pokud se v 5. kapitole rozhodne jít v textu jedním nebo druhým směrem? 

Ano. V páté kapitole totiž nastává rozhodující moment - čtenář rozhodne, zda se stane trestný čin (zda ho taxikář spáchá). To příběh ovlivní zásadně.

3) V čem je tento druh literárního vyjádření inovativní oproti tradiční literatuře? 

Jednoznačně v tom, že se do něj aktivně zapojí samotný čtenář. Na podobném principu fungovalo dokonce i málo knih, které si můžou čtenáři půjčit nebo koupit a z vlastní zkušenosti vím, že jsou velmi populární. Čtenář má pocit, že se příběh odvíjí podle toho, jak on sám zareaguje - tím pádem mu připadá reálnější.

4) Jsou multimediální prvky (obraz, zvuk, flashové animace) vhodným doplňkem literárního vyjádření, nebo spíše čtenáře ruší? 

Podle mě ano. Díky nim si čtenář vše představí daleko lépe. Jsou to v podstatě takoví pomocníci pro jeho představivost a fantazii. Někdy nám nestačí pouze samostatný text, ale pomohou nám právě zvuky či různé animace. Například v hodině fyziky, kdy se na animacích mohou dokazovat Newtonovy zákony apod.

Samozřejmě  se může najít druhá skupina lidí, které budou naopak multimediální prvky vadit - proto by měla existovat varianta s multimediálními prvky i bez nich.

5) Jak složitý byl pro vás pohyb jednotlivými kapitolami ve srovnání s tradiční lineární tištěnou knihou? 

Složitý mi nepřipadal. Stejně jako při čtení klasických knih, i tady platí, že se čtenář musí v textu orientovat, aby všechny souvislosti pochopil. Takže podle jde neustále o to, aby žáci četli s porozuměním a je jedno, jestli to bude klasická kniha nebo kniha v této podobě.

6) Může být takový druh literatury zajímavý pro dnešní generaci žáků na základních školách? 

V dnešní době je elektronika velmi rozšíření a věřím, že pro žáky by byl určitě zajímavý. Mohli by vytvořit čtenářské kroužky nebo projektové dny, kdy by se věnovali pouze literárním textům.

7) Může být vytvoření tohoto typu literárního vyjádření zajímavější pro žáky na základních školách nežli psaní tradičních slohových prací? 

Podle mě určitě. Žáci by se u toho daleko víc bavili - vytvářeli by obrázky, k textům by mohli hledat různé audio ukázky apod. Z toho vyplývá, že by práce byla časově náročnější, ale zase o to zábavnější.

Úkol č.1

3D výukovém prostředí The Aho Museum jsem navštívila díky hodinám poprvé. Bylo pro mě něco úplně nového, jelikož jsem dříve moc počítačových her nehrála. Jako první mě zaujala velice povedená grafika a detaily. Při tvorbě postavy se dalo vybrat z mnoha variant vlasů, obličejů, oblečení apod. Návštěvním virtuálního světa si tak může dopřát opravdu vekou škálu, ze které si vytvoří svého avatara - své virtuální já.
Prostředí bylo vytvořeno reálně a  - jak budovy (galerie), tak příroda - , takže si žáci budou připadat, jakoby (alespoň virtuálně) opravdu daný objekt navštívili.
Myslím si, že ve výuce by se tento styl výuky mohl rychle rozšířit (do mnoha předmětů - výtvarné výchovy, dějepisu či výchovy ke zdraví ) .